KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
JIŽNÍ ČECHY
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
  Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
KONGRESOVÁ TURISTIKA
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Město Albrechtice [ Katastr (místní část) ]

Město Albrechtice
Město Albrechtice je tvořeno několika osadami : Biskupice, Burkvíz, Město Albrechtice, Nová Ves, Opavice, Piskořov, Ves Albrechtice a Žáry. Na západní hranici katastru se zvedají Karlova hora (717 m) a Poutní hora (712 m) , blíže u města je Hůrka (492 m), u Žárů je Přední kopec (438 m) , u Burkvízu Zadní kopec (443 m) a Hraniční (646 m). U silnice do Hynčic je Kamenný vršek (415 m) a za ním, Dubí (558 m). Od silnice do Rudíkov se zvedá terén k Pěnkavě (519 m), Prostředním polem, na státní hranici u Biskupic je nevysoký Hranečník (541 m).
Městem protéká řeka Opavice, která odtud tvoří státní hranici. Pozemky východně od Poutní hory připomínají svým pojmenováním pověstím o loupežnících, jmenují se - U loupežníka. Nad Biskupicemi je Obecní vrch (564 m) s Horním lesem, nad Piskořovem je Poruba (448 m).

První písemná zmínka pochází z roku 1377 , v listině o rozdělení opavského knížectví po smrti knížete Mikuláše II., jako ves náležející panství v nynějším polském Rovném, založena za německé kolonizace poříčí Opavice. Vlastníl je tehdy Linhart z Rovného. Od roku 1390 držel albrechtické panství markrabě Jošt, po něm od roku 1420 významný rytířský rod Stošů. Jiří Stoš panoval od roku 1450 stál na straně Jiřího z Poděbrad a později Vladislava proti Matyáši Korvinovi. Roku 1474 přitáhla Matyášova vojska , tvrz byla dva dny obléhána, dobyta a rozbořena. Jiří Staš byl na přímluvu vratislavského biskupa omilostněn a vypovězen ze země, statek připadl králi Matyášovi. Po rodu Stašů držel Albrechtice rod Makrotů. Na žádost Adolfa Makrota povýšil český král Vladislav II. původní lánovou ves Albrechtice na město a udělil mu privilegia.
Roku 1503 koupil panství Jiří Sup z Fulštejna. Po jeho smrti připadl celý statek jeho dceři Alžbětě, která se provdala za Jana z Valštejna, potomka starého českého rodu. Tehdy byla na panství založena vesnice Biskupice. 4.srpna 1563 dal znak městu císař Ferdinand I. Časem panství připadlo synovi Alžběty, Janu Kryštofovi ten se však v boji proti Habsburkům přiklonil na stranu krále Bedřicha Falckého, po bitvě na Bílé hoře byl vypovězen ze země, panství zkonfiskováno. Albrechtice byly vyňaty z olomoucké diecéze a připojeny k Vratislavi.
Roku 1623 převzali celé panství jezuité z Nisy. Jan Kryštov se však roku 1625 na své panství vrátil a vyhnal jezuitské misionáře. Císařské vojsko jej však zajalo a byl vězněn po dvaroky na zámku Hrubá Skála v Čechách. Jezuité se opět vrátili. Za rektora jejich koleje Ferdinanda Waldhausera byl roku 1692 založen řeznický cech.Tento rektor umožnil,aby se na levém břehu Opavice usídlili cizí řemeslníci. Roku 1716 byly Albrechtice povýšeny císařem Karlem VI. na svobodné panství, na "status minor" a podřízeno zemské vládě ve Vratislavi. Po roce 1742 však město připadlo jezuitů opavským. Roku 1745 předali jezuité z Nisy, Albrechtice opavským jezuitům. Jezuité vlastnili Albrechtice až do roku 1773 kdy jej převzala císařsko-královská dvorní komora.
Císařovna Marie Terezie povýšila roku 1776 Albrechtice na municipální město , to znamená, že mělo svou samosprávu a soudní pravomoc. Podle pozdějšího ustanovení Josefa II. však jurisdice zůstala v rukou vrchnosti, protože město nemělo prostředky k vydržování vlastního syndika. Velké škody však utrpěly Albrechtice za válek o dědictví bavorské. Roku 1779 prošlo kolem Albrechtic 16 000 pruských vojáků, kteří město měli odstřelovat ze Šibeníku z houfnic a děl. Prusové město obsadili. Rakušané vytlačení z města získali posily a Prusy vyhnali, ti při odchodu město vyrabovali. Roku 1813 zatopila řeka Opavice údolí a lidé utíkali na Žáry a Burkviz. Město bylo hodně poničeno. V roce 1824 koupil Albrechtice Karel Traugot, svobodný pán Skrbenský z Hřiště nad Hošťálkovech a staly se soukromým majetkem. a roku 1825 je prodal opavskému kupci Vinceci Tlachovi a Vincenci Keilovi. Ti postavili na okraji Albrechtic v roce 1837 válcovnu plechu. V listopadu 1848 prověhlo srocení poddaných, které vešlo do dějin. V roce 1896 byla válcovna přesunuta do Bohumína. Po 2.světové válce byly zestátněny lesy, založeny Státní statky.
Město Albrechtice v minulosti nazývaly také Oberschaar.


Místní část - Piskořov je připomínána ve starých letopisech už v roku 1267, za uherských vpádů v 15 století zpustl, byl však znovu vybodován.

Místní část - Biskupice byly založeny roku 1572.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 56, 10.10.2021 v 19:18 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
REGIONY A OBLASTI ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
SLUŽBY PRO TURISTY
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
KALENDÁŘ AKCÍ OBLASTI
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
FOLKLOR A TRADICE
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba